{"id":64,"date":"2021-09-10T12:12:29","date_gmt":"2021-09-10T12:12:29","guid":{"rendered":"http:\/\/www.szespisek.cz\/?page_id=64"},"modified":"2021-09-11T08:13:21","modified_gmt":"2021-09-11T08:13:21","slug":"historie-skoly","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.szespisek.cz\/index.php\/historie-skoly\/","title":{"rendered":"Historie \u0161koly"},"content":{"rendered":"\t\t<div data-elementor-type=\"wp-page\" data-elementor-id=\"64\" class=\"elementor elementor-64\" data-elementor-post-type=\"page\">\n\t\t\t\t\t\t<section class=\"elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-7f62733a elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\" data-id=\"7f62733a\" data-element_type=\"section\">\n\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-container elementor-column-gap-default\">\n\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-column elementor-col-50 elementor-top-column elementor-element elementor-element-19d73e1f\" data-id=\"19d73e1f\" data-element_type=\"column\">\n\t\t\t<div class=\"elementor-widget-wrap elementor-element-populated\">\n\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-element elementor-element-6be7ae14 elementor-widget elementor-widget-heading\" data-id=\"6be7ae14\" data-element_type=\"widget\" data-widget_type=\"heading.default\">\n\t\t\t\t<div class=\"elementor-widget-container\">\n\t\t\t\t\t<h1 class=\"elementor-heading-title elementor-size-default\">Stru\u010dn\u011b z historie \u0161koly<\/h1>\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<div class=\"elementor-column elementor-col-50 elementor-top-column elementor-element elementor-element-37ac5137 elementor-hidden-tablet elementor-hidden-phone\" data-id=\"37ac5137\" data-element_type=\"column\">\n\t\t\t<div class=\"elementor-widget-wrap elementor-element-populated\">\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t<section class=\"elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-3c811a08 elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\" data-id=\"3c811a08\" data-element_type=\"section\">\n\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-container elementor-column-gap-default\">\n\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-5c312c10\" data-id=\"5c312c10\" data-element_type=\"column\">\n\t\t\t<div class=\"elementor-widget-wrap elementor-element-populated\">\n\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-element elementor-element-313477d7 elementor-widget elementor-widget-text-editor\" data-id=\"313477d7\" data-element_type=\"widget\" data-widget_type=\"text-editor.default\">\n\t\t\t\t<div class=\"elementor-widget-container\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t<p>Zalo\u017een\u00edm \u0161koly v roce 1870 bylo zavr\u0161eno \u00fasil\u00ed skupiny zan\u00edcen\u00fdch a proz\u00edrav\u00fdch obyvatel P\u00edsku a okol\u00ed. Ze skromn\u00fdch za\u010d\u00e1tk\u016f se p\u00e9\u010d\u00ed mnoha zainteresovan\u00fdch postupn\u011b m\u011bnila do dne\u0161n\u00ed podoby. Zam\u011bstnanci \u0161koly, \u017e\u00e1ci a jejich rodi\u010de, p\u0159\u00edznivci \u0161koly a zem\u011bd\u011blsk\u00e1 ve\u0159ejnost, ti v\u0161ichni se pod\u00edleli na vytv\u00e1\u0159en\u00ed charakteru \u0161koly. <br \/>V roce 1868 bylo z podn\u011btu Vojt\u011bcha Vlastimila Janoty vytvo\u0159eno 24-\u010dlenn\u00e9 dru\u017estvo pro zalo\u017een\u00ed rolnick\u00e9 \u0161koly v P\u00edsku a 6.12.1870 byla zah\u00e1jena v\u00fduka I. ro\u010dn\u00edku rolnick\u00e9 \u0161koly.<br \/>V letech 1870 &#8211; 1876 byl \u0159editelem \u0161koly Jan Suda, profesor vy\u0161\u0161\u00ed re\u00e1ln\u00e9 \u0161koly v\u00a0P\u00edsku a v\u00a0letech 1876 \u2013 1883 se \u0159editelem \u0161koly stal inici\u00e1tor jej\u00edho vzniku, pan V.V. Janota. V letech 1870 &#8211; 1883 v\u0161ak nem\u011bla \u0161kola vlastn\u00ed budovu. Vyu\u010dovalo se v r\u016fzn\u00fdch budov\u00e1ch po m\u011bst\u011b, \u0161kolou pronaj\u00edman\u00fdch.<br \/>13.7.1883 byl \u0159editelem jmenov\u00e1n Ladislav Burket. Provedl rozs\u00e1hlou reorganizaci \u0161koly, vyu\u010dovalo se v r\u016fzn\u00fdch odborn\u00fdch b\u011bz\u00edch. V roce 1885 to byl 1. b\u011bh lesnick\u00fd, z kter\u00e9ho po n\u011bkolika letech vzniklo u\u010dili\u0161t\u011b lesnick\u00e9.<br \/>Bylo tak\u00e9 ustaveno kuratorium pro spr\u00e1vu \u0161koly. Tento akt je zaznamen\u00e1n na pam\u011btn\u00ed desce v\u00a0prvn\u00edm mezipat\u0159e \u0161koly. <br \/>Kuratorium vedlo v\u00fdstavbu nov\u00e9 budovy \u0161koly s intern\u00e1tem. Budova byla dostav\u011bna a vysv\u011bcena 21.6.1887. V\u00a0t\u00e9 dob\u011b pat\u0159il ke \u0161kole pat\u0159il rozs\u00e1hl\u00fd sad, kter\u00fd bychom dnes ji\u017e marn\u011b hledali. Byl postaven krav\u00edn, vep\u0159inec, dr\u016fbe\u017en\u00edk, sklen\u00edk, d\u00edlna na zu\u017eitkov\u00e1n\u00ed ovoce a \u0161koln\u00ed stodola. Sou\u010d\u00e1st\u00ed \u0161koly se stal nov\u011b vytvo\u0159en\u00fd \u0161koln\u00ed statek, kter\u00fd m\u011bl rozlohu 21 ha pol\u00ed.<br \/>Kdy\u017e v roce 1912 ode\u0161el Ladislav Burket z rolnick\u00e9 \u0161koly do v\u00fdslu\u017eby, byla \u0161kola dobudov\u00e1na.<br \/>Dne 3.9.1888 a 3.9.1905 nav\u0161t\u00edvil \u0161kolu c\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek Josef I. N\u00e1v\u0161t\u011bvy byly zavr\u0161eny z\u00e1pisem v pam\u011btn\u00ed knize a z\u0159\u00edzen\u00edm pam\u011btn\u00edch desek. Jednu z\u00a0desek si m\u016f\u017eete prohl\u00e9dnout v \u0159editeln\u011b \u0161koly. <br \/>Od z\u00e1\u0159\u00ed 1912 funkci \u0159editele \u0161koly vykon\u00e1val Karel Knobloch, do penze ode\u0161el v roce 1930.<br \/>Od roku1930 do roku 1939 byl \u0159editelem dipl. agr. Otakar Tekl\u00fd, kter\u00fd pak ode\u0161el do penze.<br \/>V roce 1939 se stal \u0159editelem \u0161koly Jind\u0159ich Eck, ale jako b\u00fdval\u00fd legion\u00e1\u0159, byl po vypuknut\u00ed 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky odvol\u00e1n. \u0158editelem byl jmenov\u00e1n Ing. Jan Obrovsk\u00fd, zcela loaj\u00e1ln\u00ed v\u016f\u010di okupa\u010dn\u00ed moci. N\u011bmeck\u00e1 arm\u00e1da zabrala budovu \u0161koly. Od listopadu 1942 se vyu\u010dovalo v budov\u011b lesnick\u00e9 \u0161koly. Ve \u0161koln\u00edm roce 1944\/45 se nevyu\u010dovalo.<br \/>Dne 8.5.1945 ve ve\u010dern\u00edch hodin\u00e1ch, p\u0159ijelo do P\u00edsku n\u011bkolik americk\u00fdch tank\u016f. V os\u00e1dce prvn\u00edho tanku byl tak\u00e9 p. Pol\u00e1k, p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk americk\u00e9 arm\u00e1dy, shodou okolnost\u00ed absolvent rolnick\u00e9 \u0161koly v P\u00edsku. Proto\u017ee demarka\u010dn\u00ed linie prob\u00edhala t\u011bsn\u011b u budovy \u0161koly, byla tato ud\u00e1lost pro n\u011bho ur\u010dit\u011b velmi citliv\u00e1.<br \/>Od nov\u00e9ho \u0161koln\u00edho roku, od z\u00e1\u0159\u00ed 1945 se op\u011bt vyu\u010duje v budov\u011b rolnick\u00e9 \u0161koly. Ing. Obrovsk\u00fd p\u0159elo\u017een do Hradce Kr\u00e1lov\u00e9, \u0159editelem se znovu stal znovu Jind\u0159ich Eck. Vyu\u010dov\u00e1n\u00ed se za\u010dalo zd\u00e1rn\u011b rozv\u00edjet, z\u00e1jem o zem\u011bd\u011blsk\u00e9 v\u011bdy se za\u010dal zvedat. <br \/>Av\u0161ak \u00fanor 1948 znamenal konec demokratick\u00e9ho st\u00e1tu, za\u010d\u00e1tek socializace zem\u011bd\u011blstv\u00ed a z\u00e1nik rolnick\u00e9ho stavu a t\u00edm i zm\u011bnu v\u00a0rozvoji \u0161koly. <br \/>V listopadu 1950 pan \u0159editel Eck odch\u00e1z\u00ed do d\u016fchodu, \u0159editelem\u00a0byl <br \/>jmenov\u00e1n Ing. Bohumil Nov\u00e1k.<br \/>1. 1. 1953 byl od St\u00e1tn\u00edho statku Protiv\u00edn p\u0159evzat b\u00fdval\u00fd n\u00e1jemn\u00fd dv\u016fr Dobe\u0161ice, kter\u00fd za\u010dal slou\u017eit pro \u00fa\u010dely praxe \u017e\u00e1k\u016f \u0161koly. V\u00fdm\u011bra statku se \u00fasp\u011b\u0161n\u011b roz\u0161i\u0159ovala a pro chov zv\u00ed\u0159at byl \u0161koln\u00edmu statku postoupen \u010dty\u0159\u0159ad\u00fd krav\u00edn v\u00a0bl\u00edzkost m\u011bsta P\u00edsku, sm\u011brem na Top\u011blec, tzv. \u201eRyb\u00e1rna\u201c. Ten slou\u017eil \u00factyhodn\u00fdch 40 let, a\u017e do roku 1994.<\/p><p>V \u010dervenci 1970 byl, z politick\u00fdch d\u016fvod\u016f, odvol\u00e1n \u0159editel Ing. B. Nov\u00e1k a nov\u00fdm \u0159editelem se stal Ing. Jan Pr\u016fcha.<\/p><p><br \/>V\u00a0t\u00e9 dob\u011b do\u0161lo k\u00a0z\u00e1sadn\u00edm zm\u011bn\u00e1m ve struktu\u0159e \u0161koln\u00ed zahrady, Zbo\u0159eny byly objekty p\u016fvodn\u00edho statku \u0161koly. Postavena byla budova \u0161koln\u00ed d\u00edlny. Ale \u0161koln\u00ed statek Dobe\u0161ice byl op\u011bt odd\u011blen od \u0161koly jako samostatn\u00fd podnik.<br \/>V \u010dervnu 1991 \u0159editel Ing. Jan Pr\u016fcha odch\u00e1z\u00ed do d\u016fchodu a v z\u00e1\u0159\u00ed 1991 se \u0159editelem st\u00e1v\u00e1 Ing. V. Ra\u010dan, kter\u00fd \u0161kolu vede a\u017e do sv\u00e9ho odchodu do d\u016fchodu v\u00a0roce 2001. V\u00a0t\u00e9 dob\u011b doch\u00e1z\u00ed k\u00a0reorganizaci \u0161koln\u00ed zahrady a k\u00a0d\u00edl\u010d\u00edm rekonstrukc\u00edm budovy. Bohu\u017eel, ne v\u017edy \u0161\u0165astn\u011b vy\u0159e\u0161en\u00fdm.<\/p><p><br \/>V\u00a0roce 2001 se st\u00e1v\u00e1 \u0159editelkou Ing. Zde\u0148ka H\u016frsk\u00e1. <br \/>V\u00a0roce 2011 se st\u00e1v\u00e1 \u0159editelem Ing. Milo\u0161 Cieslar. V\u00a0t\u00e9m\u017ee roce, v\u00a0kv\u011btnu bylo schv\u00e1leno p\u0159em\u00edst\u011bn\u00ed obchodn\u00ed akademie a Jazykov\u00e9 \u0161koly s\u00a0pr\u00e1vem st\u00e1tn\u00ed jazykov\u00e9 zkou\u0161ky z\u00a0vnit\u0159n\u00edho m\u011bsta a v\u00a0roce 2013 do\u0161lo k\u00a0sest\u011bhov\u00e1n\u00ed obou \u0161kol do jedn\u00e9 budovy. Proto\u017ee st\u00e1vaj\u00edc\u00ed prostory neodpov\u00eddaly kapacitn\u00edm pot\u0159eb\u00e1m, do\u0161lo ke zbudov\u00e1n\u00ed p\u016fdn\u00ed vestavby.<\/p><p>Ing. Milo\u0161 Cieslar v\u00a0roce 2020 ode\u0161el do d\u016fchodu.<\/p><p>Od roku 2020 je do funkce \u0159editelky \u0161koly jmenov\u00e1na Ing. Marie Proch\u00e1zkov\u00e1. <\/p><p>St\u0159edn\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e1 \u0161kola pro\u0161la za tuto dobu sv\u00e9 existence dlouhou \u0159adou zm\u011bn. Vyu\u010duj\u00ed se modern\u00ed obory, d\u016fraz je kladen na kvalitn\u00ed v\u00fduku, na v\u00fdb\u011br smyslupln\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f. Z\u00e1jem o studium neutuch\u00e1, zem\u011bd\u011blstv\u00ed je modern\u00edm, st\u00e1le se vyv\u00edjej\u00edc\u00edm odv\u011btv\u00edm, kter\u00e9 m\u00e1 nezastupiteln\u00e9 m\u00edsto v\u00a0na\u0161em n\u00e1rodn\u00edm hospod\u00e1\u0159stv\u00ed.<\/p><p>Dal\u0161\u00ed podrobnosti z\u00a0historie a \u017eivota \u0161koly najdete v\u00a0nejnov\u011bj\u0161\u00edm almanach \u0161koly, vydan\u00e9mu ke 150. v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed. <\/p>\t\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Stru\u010dn\u011b z historie \u0161koly Zalo\u017een\u00edm \u0161koly v roce 1870 bylo zavr\u0161eno \u00fasil\u00ed skupiny zan\u00edcen\u00fdch a proz\u00edrav\u00fdch obyvatel P\u00edsku a okol\u00ed. Ze skromn\u00fdch za\u010d\u00e1tk\u016f se p\u00e9\u010d\u00ed mnoha zainteresovan\u00fdch postupn\u011b m\u011bnila do dne\u0161n\u00ed podoby. Zam\u011bstnanci \u0161koly, \u017e\u00e1ci a jejich rodi\u010de, p\u0159\u00edznivci \u0161koly a zem\u011bd\u011blsk\u00e1 ve\u0159ejnost, ti v\u0161ichni se pod\u00edleli na vytv\u00e1\u0159en\u00ed charakteru \u0161koly. V roce 1868 bylo [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"site-sidebar-layout":"no-sidebar","site-content-layout":"page-builder","ast-site-content-layout":"default","site-content-style":"default","site-sidebar-style":"default","ast-global-header-display":"","ast-banner-title-visibility":"","ast-main-header-display":"disabled","ast-hfb-above-header-display":"","ast-hfb-below-header-display":"","ast-hfb-mobile-header-display":"disabled","site-post-title":"disabled","ast-breadcrumbs-content":"disabled","ast-featured-img":"disabled","footer-sml-layout":"disabled","ast-disable-related-posts":"","theme-transparent-header-meta":"disabled","adv-header-id-meta":"","stick-header-meta":"","header-above-stick-meta":"","header-main-stick-meta":"","header-below-stick-meta":"","astra-migrate-meta-layouts":"default","ast-page-background-enabled":"default","ast-page-background-meta":{"desktop":{"background-color":"var(--ast-global-color-4)","background-image":"","background-repeat":"repeat","background-position":"center center","background-size":"auto","background-attachment":"scroll","background-type":"","background-media":"","overlay-type":"","overlay-color":"","overlay-opacity":"","overlay-gradient":""},"tablet":{"background-color":"","background-image":"","background-repeat":"repeat","background-position":"center center","background-size":"auto","background-attachment":"scroll","background-type":"","background-media":"","overlay-type":"","overlay-color":"","overlay-opacity":"","overlay-gradient":""},"mobile":{"background-color":"","background-image":"","background-repeat":"repeat","background-position":"center center","background-size":"auto","background-attachment":"scroll","background-type":"","background-media":"","overlay-type":"","overlay-color":"","overlay-opacity":"","overlay-gradient":""}},"ast-content-background-meta":{"desktop":{"background-color":"var(--ast-global-color-5)","background-image":"","background-repeat":"repeat","background-position":"center center","background-size":"auto","background-attachment":"scroll","background-type":"","background-media":"","overlay-type":"","overlay-color":"","overlay-opacity":"","overlay-gradient":""},"tablet":{"background-color":"var(--ast-global-color-5)","background-image":"","background-repeat":"repeat","background-position":"center center","background-size":"auto","background-attachment":"scroll","background-type":"","background-media":"","overlay-type":"","overlay-color":"","overlay-opacity":"","overlay-gradient":""},"mobile":{"background-color":"var(--ast-global-color-5)","background-image":"","background-repeat":"repeat","background-position":"center center","background-size":"auto","background-attachment":"scroll","background-type":"","background-media":"","overlay-type":"","overlay-color":"","overlay-opacity":"","overlay-gradient":""}},"footnotes":""},"class_list":["post-64","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.szespisek.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/64","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.szespisek.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.szespisek.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.szespisek.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.szespisek.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=64"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/www.szespisek.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/64\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":176,"href":"https:\/\/www.szespisek.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/64\/revisions\/176"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.szespisek.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=64"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}